Zbarvení běli houbami

 

slov. sfarbenie bele hubami

Zbarvení běli houbami je nenormální barva běli, která vzniká v pokáceném stromě činností dřevozbarvujících hub, tj. hub nezpůsobujících hnilobu. Vada není provázená snížením tvrdosti dřeva.
Zbarvení běli houbami způsobují různé druhy hub. Největší význam má zamodrání dřeva jehličnatých dřevin, i když se vyskytují i zbarvení zelené, oranžové, žluté, růžové a nahnědlé. Zbarvení proniká do různé hloubky a někdy zachvátí celou běl. Při vysychání dřeva zbarvení běli bledne. Na čele kulatiny se vada jeví jako skvrny nebo prstence různých tvarů a rozměrů. Vzniká zpravidla na pokáceném dříví, ačkoliv houby způsobující zbarvení běli se mohou vyskytnout již ve dřevě poškozeného rostoucího stromu. Zbarvení dřeva závisí jednak na barvě plodnic hub vyvíjejících se na povrchu dřeva, jednak na barvě hyf, které pronikají do dřeva, a na pigmentu vylučovaném hyfami. Zamodrání se vyskytuje převážně ve dřevě jehličnanů, méně u listnáčů. Jako optimální podmínky pro růst hub způsobujících zamodrání se uvádí teplota 20 až 25 °C a vlhkost dřeva 33 až 83 %.


1) zamodrání (angl. blue stain, něm. Bläue, slov. modravosť) - šedomodré zbarvení běli.
a) povrchové zamodrání (angl. surface blue, něm. Anbläu, Oberflächenbläue) - zamodrání, které lze odstranit odfrézováním povrchu (mělčí než asi 2 mm).
b) hluboké zamodrání (angl. deep blue, něm. Verblauung, tiefe Bläue) - zamodrání, které nelze odstranit odfrézováním povrchu (hlubší než asi 2 mm).

2) barevné skvrny běli (slov. farebné škvrny bele) - oranžové, žluté, růžové a skořicové zabarvení běle houbami.


Zbarvení běli houbami se měří buď jako hloubka napadené zóny (Klír 1981) od boku, v délkových mírách nebo podílech příslušných rozměrů kulatiny. Nebo se měří plocha napadené zóny, vyjádřená v procentech plochy čela nebo plochy běli na poškozeném čele.


Zbarvení běli houbami zhoršuje vzhled dřeva. Může také zakrývat přítomnost jiných hub. Technické vlastnosti dřeva s touto vadou, tj. zejména pevnost v tahu, tlaku, ohybu, se nemění. Samotná zamodralost nesnižuje trvanlivost dřeva, pokud ovšem není doprovázena hnilobou. Chemické změny dřeva následkem modrání nejsou podstatné. Pokud zbarvení proniklo hlouběji a nedá se ohoblováním odstranit, lze dřevo použít na výrobky, které budou opatřeny povrchovým nátěrem nebo k účelům, kde zbarvení výrobku není na závadu, a na trvanlivost nejsou kladeny zvláštní požadavky.


Nejspolehlivější obranou proti znehodnocení dřeva zbarvením běli jsou opatření, která vychází ze znalosti biologie hub a která vylučují nebo omezují podmínky jejich rozvoje. Základním opatřením, především u borovice, je zimní těžba a časný odvoz ke zpracování. Pokud není dřevo odvezeno okamžitě, musí být pro skládky zvolena místa suchá, vzdušná, dobře zastíněná, pokud možno na mírném severním svahu, se sklonem pro odtok srážek. Tak aby co nejrychleji poklesla vlhkost dřeva pod hranici, která umožňuje rozvoj hub. Pro dokonalou konzervaci dřeva na ochranu proti jeho zbarvení se kulatina skladuje i v kůře v nádržích pod vodou. Zamodrání by se nemělo zaměňovat se zbarvením způsobeným plísněmi. Zbarvení plísněmi je pouze povrchové a projevuje se skvrnitě. Závada lze snadno odstranit ohoblováním.