Smolníky

 

angl. resin pocket
něm. Harzgalle
slov. smólnik


Smolník je čočkovitá dutina ve dřevě, která je úplně nebo částečně vyplněná pryskyřicí.
Vyskytují se u našich jehličnatých dřevin s výjimkou jedle, tisu a jalovce, tedy jen u těch dřevin, které mají pryskyřičné kanálky. Pryskyřice se může vyskytovat ve stavu kapalném nebo tuhém. Vznik smolníků se vysvětluje reakcí na podráždění kambia způsobené poraněním. Příčinou vzniku smolníků je mechanická činnost větru nebo tíha sněhu v koruně. Smolník bývá často spojen se zárostem. Na čelech sortimentu se jeví v podobě srpovitých štěrbin, na radiální ploše v podobě přímých štěrbin, na tangenciální ploše v podobě oválných prohlubenin zaplněných pryskyřicí.


U kulatiny se výskyt smolníků nehodnotí. U řeziva se měří buď hlavní osa smolníku v mm. Kdy při výskytu dvou a více smolníků se ještě navíc zaznamenává počet smolníků na 1 m délky nebo na celou délku kusu. Nebo se rozsah vady neměří a výskyt se jen zaznamenává.


Smolníky zhoršují vzhled, porušují celistvost dřeva a znesnadňují jeho opracování a lepení. Pryskyřice ze smolníků může i po několika letech pronikat nátěry.


Proti vzniku kambiálních trhlin větrem, jako původce vady, jsou nezbytné opatření na ochranu porostů proti větru. Při upotřebení postiženého řeziva v truhlářství na podřadnější výrobky se smolníky vyškrabují a zatmelují. Na výrobky pod lak se však v nábytkářství vybírá řezivo bez smolníků, neboť při vysoké teplotě může i po létech pryskyřice pronikat nátěrem. Ke smolníkům se druží průvodní vada, tzv. nezjadernění. Je to nezbarvená část dřeva charakteru běli, vyskytující se zvláště u modřínu. Při opracování působí ohraničené plochy světlým odstínem v celkovém přirozeném tmavším zbarvení dřeva rušivě.