Zapaření

 

angl. dote
něm. Verstockung
slov. zaparenie

Zapaření je nenormální hnědé zbarvení běli listnatých dřevin, různých odstínů, intenzity a rozložení, které vzniká v pokáceném stromě v důsledku biochemických procesů vyvolaných činností hub nebo bez jejich činnosti. Po napadení dřevin houbami přechází v hnilobu, tzv. zkřenčení.
Zapaření vzniká v bělovém dřevě po skácení stromu. V pokročilém stavu může zapaření zasáhnout celou plochu čela a postihnout téměř celý objem výřezu. Na podélné ploše řeziva se zapaření jeví jako hnědé podélné jazyky zasahující do středové části. K zapaření dřeva dochází za příhodných podmínek (teplota vzduchu, vlhkost dřeva). Dřevo zprvu získává hnědé zbarvení různé intenzity, brzy však zpravidla následuje napadení houbami a vzniká bílá hniloba. Zapaření se vyskytuje především ve dřevě listnatých dřevin, zejména buku.


Můžeme rozlišovat boční a čelní zapaření. Boční začíná z boku v místě obnažení kmene a rozšiřuje se do středu kmene. Čelní začíná na čelech a postupuje do středu kmene ve směru podélné osy.


Zapaření se měří hloubkou napadené zóny od boku, v délkových mírách nebo podílech příslušných rozměrů kulatiny. U odkorněných kusů kulatiny se měří a hodnotí i délka poškození. Nebo se může měřit plocha napadené zóny, vyjádřená v procentech plochy čela nebo plochy běle na poškozeném čele.


Zapaření dřeva omezuje jeho pilařské využití, snižuje možnost impregnace. První stadium podstatně nemění fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva. Vzhledem k tomu, že zapaření přechází vlivem houbové infekce v hnilobu, je třeba počítat s dalším zhoršením kvality dřeva. Proto je třeba dřevo rychle zpracovat nebo vhodně chránit.


Prevencí je snížení vlhkosti pokáceného dřeva dříve, než nastane teplota vzduchu příznivá pro vznik zapaření. Dřeviny náchylné na zapaření je proto vhodné těžit v časném zimním období, aby mohla kulatina do jara vyschnout. Aby se zamezilo zapaření, musí se výřezy okamžitě vymanipulovat a zpracovat na pile. K ochraně dřeva proti zapaření je možné použít i chemické přípravky. Natírá se čelo výřezu, rány po větvích a popřípadě také poranění na kůře. Místa je potřeba natřít hned po skácení.