Nepravé jádro

 

angl. false heartwood, red heart
něm. Rotkern, Falschkern
slov. nepravé jadro


Nepravé jádro je nenormální tmavé zbarvení vnitřní části dřeva listnatých dřevin, které jádro za normálních okolností netvoří (buk, bříza, javor). Zbarvení má různé odstíny, intenzitu a stejnoměrnost, a jeho hranice se zpravidla nekryje s letokruhy. Tvrdost dřeva není snížena. Vada postihuje pouze listnaté dřeviny.
Nepravé jádro je vyvoláváno porušením fyziologických pochodů ve stromě. Základní podmínkou vzniku nepravého jádra je přítomnost dostatečného množství vzduchu v kmeni. Vstupním místem pro vzduch může být mechanické poškození kmene nebo rána po odlomení větve. Další vstupní branou může být i odumřelá dřeň. Druhou podmínkou vzniku je snížení vitality parenchymatických buněk, zejména v dřeňových paprscích. K tomu dochází působením extrémně nízkých teplot (mrazové jádro), jádro má pak více méně okrouhlý tvar, nebo působením hub (paprskovité jádra), a vzniklé jádra mají na příčném řezu více méně tvar hvězdicovitý.
Nahromaděním jader nepravidelného okrouhlého tvaru vzniká složené jádro, které se označuje jako mozaikové. Podobně vznikají i složená paprskovitá jádra. Vývoj složených jader se vysvětluje jako nakupení dílčích jednoduchých jader, kde každé nové jádro má svou vlastní příčinu. V praxi tak mohou nastat různé kombinace. Schematické znázornění jader v kombinaci dvou různých podmínek je na obrázku.

Zařazení nepravého jádra do této skupiny vad je diskutabilní. Podle některých autorů se jedná nenormálního zbarvení dřeva. V případě paprskovitých jader lze předpokládat destrukční činnost hub a jsou proto některými autory řazeny k hnilobám.


Nepravé jádra se podle tvaru dělí na:
1) okrouhlé – zpravidla nepravidelného oválného tvaru
a) jednoduché (s jednou zónou)
b) mramorovité (mozaikové) - složené z četných od sebe ohraničených zón
c) dvojité (s vnější zónou mrazového jádra)

2) paprskovité – s ostrými výběžky výrazně ohraničenými a s příznaky počínající hniloby
a) hvězdicovité (ve střední části čela kmene)
b) plamencovité (uložené excentricky)


Nepravé jádro se měří jako průměr kruhu, který ohraničuje plochu postiženou výskytem nepravého jádra. Vyjádří se pak jako procentický podíl tloušťky měřené na čele kulatiny. Nebo je možné jej měřit nejmenší tloušťkou výseče (Klír 1981), do níž může být nepravé jádro vepsáno (v délkových mírách nebo podílech průměrů čela). Případně i plochou zóny, kterou vada zaujímá (v procentech plochy poškozeného čela).


Bukové dřevo nepravého jádra (bez příznaků hniloby) se svými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi neliší od zdravého dřeva. Některá nepravá jádra však mají vyšší obsah vlhkosti. Nepravé jádro se špatně impregnuje. Při zpracování výřezů se složenými nepravými jádry se snižuje výtěžnost kvalitnějšího řeziva. Je vhodné takové dřevo zpracovávat jiným způsobem než pilařským. Za předpokladu, že je jinak zdravé, lze použít bez omezení na výrobu četných dřevařských výrobků.


Omezení tvorby nepravého jádra lze dosáhnout pěstebními zásahy, zaměřenými na vypěstování jakostních a zdatných jedinců, kteří lépe odolávají vnějším podmínkám prostředí. Vidlice, rozsochy i větve mohou být v pozdějším věku příčinou vzniku nepravého jádra. V místě rozdvojení se kmen roztrhne a otevře cestu pro průnik vzduchu a houbovou infekci. Po odlomení silné větve zůstává na kmeni značná rána, kterou může pronikat houbová infekce do dřeva kmene. Proto je v porostech třeba podporovat tvárné kmeny, probírat porosty pozitivním výběrem v úrovňové vrstvě a odstraňovat poškozené stromy a dvojáky.