Poškození hmyzem

 

angl. insect attack
něm. Insektenbefall
slov. poškodenie hmyzom


Poškození hmyzem jsou požerky (angl. bore hole, něm. Fraßgang, Wurmloch), tj. matečné a larvální chodby a výletové otvory, způsobené hmyzem. Dřevo je pro některé druhy hmyzu biologicky podmíněným substrátem jejich vývoje. Většina hmyzu působí škody tím, že dřevo je pro ně přímý druh potravy nebo nepřímý zdroj potravy (například u drtníků, kteří si ve svých chodbičkách ve dřevě pěstují různé houby, jejichž podhoubím se jejich larvy živí.). Některý hmyz si ve dřevě zakládá svůj domov (např. mravenci). Největší počet hmyzu se vyvíjí ve dřevě tak, že naklade vajíčka, vylíhlé larvy pak vytvářejí ve dřevě chodby a později se zde i kuklí. Chodby vyhlodané ve dřevě probíhají buď jednotlivě nebo tvoří spleť chodeb. Nebezpečí u tohoto druhu poškození hrozí i tím, že do dřeva otvory po hmyzu vniká voda a s ní i zárodky dřevokazných hub. Škoda je pak jak přímá, tak nepřímá (hniloba dřeva). Stupeň škody závisí též na velikosti dospělého hmyzu nebo larvy a kukly a na hloubce žíru.
Z praktického hlediska rozeznáváme:
- hmyz působící škody na zdravých rostoucích stromech (drvopleň obecný)
- hmyz působící škody ve dřevě odumírajících stromů nebo stromů čerstvě poražených (kůrovci, dřevokaz)
- hmyz působící škody ve vysychajícím nebo vyschlém dřevě (červotoči)
- hmyz působící škody ve vlhkém i mokrém dřevě, avšak opracovaném (šášeň lodní)


Podle hloubky je možné poškození kmene hmyzem dělit na:
1) povrchové - poškození pronikající do hloubky 3 mm.
2) mělké - poškození vnikající do hloubky dřeva od 3 do 15 mm.
3) hluboké - poškození pronikající do hloubky větší než 15 mm (způsobují někteří tesaříci a pilořitky).

Podle rozměrů otvorů je možné také poškození dělit na:
a) malé - hluboké poškození s otvory o průměru do 3 mm.
b) velké - hluboké poškození s otvory o průměru větším než 3 mm.


Zaznamenává se buď výskyt otvorů způsobený hmyzem. Jejich průměr se vyjádří v mm a určí se druh hmyzího škůdce. Druhou možností stanovení stupně poškození, jde-li o místní poškození, je určení délky postižené plochy vyjádřené v cm, mm, nebo procentickým podílem z délky kulatiny. Jde-li o poškození, které se vyskytuje na více místech, určí se počet otvorů způsobených hmyzem na 1 m délky. Povrchové poškození se neměří, výskyt se jen zaznamenává.


Vliv poškození hmyzem na jakost dřeva závisí na stupni poškození, tj. počtu, druhu a velikosti chodeb a jejich hloubce. Poškození hmyzem snižuje pevnost dřeva, zvyšuje odpad a zhoršuje vzhled. Může také způsobit okolní zbarvení dřeva (houbami) nebo i hnilobu. Povrchové poškození hmyzem odpadá zpravidla při opracování.


Škody hmyzem lze omezit nebo zcela vyloučit lesnickými i jinými opatřeními. Poškození na živých stromech lze omezit pomocí pěstebních opatření. Především je třeba se vyhnout rozsáhlým stejnorodým stejnověkým porostům na nevhodných stanovištích. Kromě pěstitelských opatření slouží ke snižování množství škodlivého hmyzu prostředky biologické. Patří k nim především ochrana ptactva a také chránění užitečného hmyzu. K preventivním opatřením proti výskytu škodlivého hmyzu patří také neustálá kontrola stavu škůdců v lese. Ochranou dřeva po skácení stromů je jednak vhodná doba těžby, včasné odkornění a odvoz dřeva z míst ohrozených škůdci. Při kalamitních těžbách nebo těžbách v oblastech s přemnoženým hmyzem se musí vytěžené dřevo asanovat insekticidy a odpady se musí spálit. Ve skladech dřeva lze zabránit napadení kulatiny vhodným způsobem skladování. Je to především odstraňování přebytečné vlhkosti postupným sušením, čímž se znemožní rozmnožování většiny hmyzu nebo mokrý způsob skladování.