Zplošťění

 

angl. ovality
něm. Ovalität
slov. sploštenie


Zploštěním se rozumí oválný tvar kmene na jeho příčném řezu, kdy větší průměr se výrazně liší od menšího. Příčinou vady jsou podmínky růstu stromu. Zploštění zpravidla doprovází křivost kmene. Jev se vyskytuje tam, kde jsou stromy jednoznačně zatěžovány větrem, sněhem nebo ledovkou. Rovněž jednostranné zatížení korunou při růstu na svahu nebo na okraji lesa přispívá ke vzniku zploštěn. Působením těchto činitelů je strom jednostranně mechanicky namáhán, na což reaguje větší produkcí dřevní hmoty ve stresovaných místech, která se projeví nestejnou šířkou letokruhů. Dochází tak ke vzniku excentricity. U jehličnanů se vyskytuje excentricita na závětrné – tlakové straně, u listnáčů na návětrné – tahové straně. Excentrický růst kmene vede ke vzniku reakčního dřeva. Zploštění též nastává u dvojité dřeně.


Zploštění se stanoví (Klír 1981) jako rozdíl mezi největším a nejmenším průměrem měřený ve vzdálenosti nejméně 1 m od dolního čela. Vyjadřuje se v cm nebo jako procentický podíl z největší tloušťky.


Je pokládáno za vadu, jen pokud dosahuje větších rozměrů. Excentricky rostlé dřevo nemá stejnou anatomickou stavbu, takže má změněné fyzikální a mechanické vlastnosti, které jsou u některých výrobků na závadu.


Obranou proti zploštění jsou pěstební opatření (ochranné porostní pláště, vhodná skladba dřevin, vhodná prostorová úprava, nestejnověké porosty, probírková péče). Z porostů odstraňujeme dřeviny s patrnými sklony k excentrickému růstu. Kulatina s výrazným zploštěním se vymanipuluje do sortimentů na takové využití, kde vada není na závadu.