Zárost

 

angl. bark pocket
něm. Rindeneinwuchs
slov. zárast


Zárost je odumřelé dřevo nebo kůra zcela nebo z části obrostlá dřevem. Vada je charakterizovaná jako zarůstávající nebo zarostlé poranění provázené radiální škvírovou dutinou vyplněnou zbytky kůry a odumřelým dřevem.
Příčinou vady je zpravidla vnější poranění stromu v době jeho růstu. Postupným tloustnutím kmene dochází k zavalení poranění hojivým pletivem a poraněná část kmene (odumřelé dřevo a kůra) zaroste. Zárost je zároveň doprovázen závitkem. Zárost vzniká i v místech srůstu dvojáků. Může se vyskytnout ve dřevě všech dřevin.


Podle stavu uzavření dutiny je možné zárost dělit na:
1) úplný - patrný zpravidla jen na příčném řezu.
2) částečný - patrný jako rosedlina nebo širší brázda na boku.


U uzavřeného zárostu se měří (Klír 1981) nejmenší tloušťka výseče, do které může být vepsán, vyjádřená v délkových mírách nebo podílech průměrů postiženého čela. U otevřeného zárostu se měří (Klír 1981) hloubka a délka, vyjádřená v délkových mírách nebo podílech průměrů.


Zárost porušuje celistvost a vzhled dřeva a způsobuje změnu průběhu letokruhů (závitek). Je to vstupním brána pro nákazu dřevokaznými houbami. Stupeň poškození závisí na velikosti, počtu a rozložení zárostů.


Je nutno se vystříhat příčin jejich vzniku, tj. zranění kmenů dřevin. Došlo-li ke zranění, odstraňují se poškozené stromy v nejbližších letech, dokud jsou zranění ještě dobře viditelná. I když si strom sám chrání poraněná místa přirozenou cestou, nebývá ochrana vždy dostatečná a je nebezpečí, že do odumřelého dřeva mohou proniknout dřevokazné houby. A i když se rány dobře zahojí a nenastane infekce houbami, je kvalita dřeva v okolí zárostu vždy snížena . Zahojené dřevo se liší barvou a narůstáním nové zdravé vrstvy dřeva se vada zakrývá. Vada se často zjišťuje zpravidla až při pilařském zpracování. Otevřené rány se doporučuje zakrýt nátěrem ochranných látek.