Mechanické poškození

 

angl. rind gall
něm. Mechanische Verletzung
slov. mechanické poškodenie


Mechanickým poškozením se rozumí zpravidla povrchové poškození kmene nebo jeho výřezů dřevorubeckým nářadím a stroji při těžbě, dopravě, třídění a zpracování dříví.
Příčina obvykle spočívá v neodborné nebo nedbalé manipulaci kmenů při kácení, jejich krácení, přibližování, nakládání a skládání, kdy dojde k poškození povrchu kmene.


Mechanické poškození je možné rozdělit na:
1) oděr kůry (slov. odrenie kôry) - mechanické poškození části kůry u neodkorněné kulatiny.
2) zásek (angl. undercut, něm. Fällkreb, slov. zásek) - zářez ve tvaru klínu, situovaný na dolním čele kulatiny, provedený na bázi kmene za účelem určení směru kácení.
3) zářez (slov. zárez) - místní mechanické poškození povrchu kulatiny sekyrou, pilou, lanem a jiným nářadím a stroji.
4) lizina po těžbě pryskyřice (angl. tapping cut, něm. Harzlachte, slov. lizina po ťažbe živice) - zářez do kmene způsobený těžbou pryskyřice (smolařením), doprovázený výronem pryskyřice.
5) výrobní trhlina (angl. felling shake, něm. Fällriß, slov. výrobná trhlina) – pronikající boční trhlina na oddenku kulatiny způsobená kácením. Trhlina vzniká při kácení nebo dopravě dřeva. Náchylné k tvorbě výrobních trhlin jsou především točitě rostlé stromy, dále dřeviny těžené v zimě za mrazů (buk) a stromy s mohutnými kořenovými náběhy. Výrobní trhlina může vzniknout též při skladování kmenů, a to prudkým nárazem. Podle některých autorů se řadí do skupiny vad trhliny.
6) nedořez - je schodovitý výstupek na dolním čele kmene. vzniká při kácení stromu.
7) vytrhaná vlákna a třísky (angl. shear, něm. ausgerissenes Loch, slov. vytrhané vlákna a triesky) - otvory po vláknech na čele kulatiny způsobené při kácení nebo manipulaci.


Oděr kůry se měří buď šířkou a délkou zóny poškození, vyjádřenými buď v délkových mírách nebo podílech rozměrů kulatiny. Je možné měřit jen jeden z výše uvedených parametrů. Nebo se měří plocha zóny poškození, a to v procentech plochy boku kulatiny.
Zásek a zářez se měří hloubkou poškození, vyjádřenou buď v délkových mírách, nebo podílech rozměrů kulatiny.
Lizina po těžbě pryskyřice se měří buď délkou postižené zóny, která se vyjádří v m s přesností na 2 desetinná místa nebo jako procentický podíl délky kulatiny nebo odhadnuté výšky stromu. Nebo se rozsah vady neměří a výskyt se jen zaznamenává. U kulatiny se doporučuje zaznamenat vzdálenost mezi čelem a postiženým místem. U stromů se doporučuje odhadnout výšku poškození nad zemí a vyjádřit ji v m s přesností na 2 desetinná místa. Případně se lizina měří hloubkou, šířkou a délkou poškozeného místa (v délkových mírách nebo podílech rozměrů kulatiny).
Výrobní trhlina se měří jako délka trhliny, která se vyjádří v cm nebo jako procentický podíl celkové délky kulatiny.
Nedořez, vytrhaná vlákna a třísky se měří tloušťkou, šířkou a délkou poškození v délkových mírách nebo podílech rozměrů kulatiny. Je možné měřit jen jeden nebo dva z výše uvedených parametrů.


Mechanická poškození snižují celkovou výtěž řeziva. Výrobní trhlina zpravidla sahá až do 2 až 3 m délky, čímž se znehodnotí nejcennější oddenková část kmene.
Stejně tak vytrhaná vlákna a třísky postihují a znehodnocuje nejcennější část kmene. Použití dřeva je omezené (palivo, vláknina). Nedořez je vada, kterou lze vždy odstranit. Je však nutno dodatečným řezem zarovnat čelo a vzniká ztráta na dřevní hmotě. Dřevo, ze kterého bylo smolařeno, je prosyceno pryskyřicí. Dřevo se hůře zpracovává a ošetřuje lakem. Mění se i jeho mechanické vlastnosti. Dochází k deformaci tvaru kmene. Možnosti využití takové kulatiny jsou omezené.


Mechanická poškození nelze úplně vyloučit. Odbornou a pečlivou manipulací je však možné jejich vznik omezit na minimum. Pro vznik vady je rozhodující i roční období a způsob přibližování. V literatuře neustále zmiňovaná lizina po těžbě pryskyřice je v případě naší republiky již historickou záležitostí. Vzhledem k tomu, že smolaření se již delší dobu na našem území neprovozuje, je možné se s vadou setkat jen výjimečně, maximálně v přestárlých porostech borovice.