Hniloba

 

angl. rot
něm. Fäule
slov. hniloba

Hniloba je rozklad dřeva houbami nebo jinými mikroorganismy, který vede ke snížení jeho tvrdosti, významné ztrátě hmotnosti a pevnosti, a často i ke změně textury a barvy.
Hniloba dřeva vzniká tím, že hyfy hub vylučují látky, kterými rozkládají buněčné stěny dřeva. Nákaza vniká do dřeva v místech poranění stromu. Napadení dřevokaznými houbami se projevuje jak vně stromů (růstové změny, nádory, ztloustnutí spodní části kmene, výronem pryskyřice u jehličnanů nebo klejotokem a výronem mízy u listnáčů) tak i uvnitř stromů (změna zbarvení , poškození struktury). Zbarvení dřeva, které provází hnilobu bývá různé. Podle toho, kde se hniloba projevuje, je možné rozlišovat hnilobu kořenovou a hnilobu kmenovou.

Podle umístění se hniloba dělí na
1) běli (angl. sapwood rot, něm. Splintfäule, slov. hniloba bele – hniloba omezená na bělové dřevo. U jehličnatých dřevin se obvykle projevuje žlutohnědými a růžovohnědými odstíny, u listnatých dřevin pestrým zbarvením připomínajícím mramorovou kresbu. Může proniknout i do jádra.
2) jádra (angl. heartwood rot, něm. Kernfäule, slov. hniloba jadra) – hniloba zasahující jádro, vyzrálé dřevo nebo vnitřní část kmene.


Podle barvy je možné rozeznávat hnilobu:
1) bílou (angl. white rot, něm. Weißfäule) – napadené dřevo je světlejší než dřevo normální. Hniloba je způsobená houbami, které napadají celulózu, hemicelulózu a lignin a při tom obecně zesvětlují barvu dřeva.
2) hnědou (angl.brown rot, cubical rot, něm. Braunfäule, würfelige Fäule) – napadené dřevo má tmavošedé, hnědé nebo červené zbarvení. Hniloba je způsobená houbami, které napadají celulózu a hemicelulózy a zanechávají hnědé kostkovité zbytky. nenapadeného ligninu. POZNÁMKA = Vyznačuje se trhlinami podél a napříč vláken
3) pestrou – tmavohnědé zbarvení napadeného dřeva má bílé celulózové skvrny.


Podle vnějšího vzhledu je hniloba:
1) korozivní – celkový objem dřeva se nemění. Netvoří se trhliny, houba rozkládá lignin, takže ve dřevě vznikají oválné dutiny.
2) destrukční – mění se celkový objem dřeva. Hniloba se projeví buď příčnými a podélnými trhlinami, takže se dřevo kostkovitě rozpadá.


Hniloba běli se neměří a výskyt se jen zaznamenává. Nebo se měří se buď hloubka napadené zóny od boku, v délkových mírách nebo podílech příslušných rozměrů kulatiny. Nebo se měří plocha napadené zóny, vyjádřená v procentech plochy čela nebo plochy běli na poškozeném čele.
Výskyt hniloby jádra se jen zaznamenává. Nebo se měří průměr kruhu, který napadenou plochu ohraničuje. Průměr se vyjádří v cm nebo jako procentický podíl tloušťky čela měřené kulatiny. Další možností je měřit buď nejmenší tloušťku výseče (Klír 1981), do níž může být vada vepsána (v délkových mírách nebo v podílech průměru čela), nebo plochu části napadené chorobou (v procentech plochy napadeného čela).


Hniloba snižuje hustotu dřeva a jeho mechanické vlastnosti. V počátečním stádiu jsou ovlivněny jen nepatrně, s pokračující hnilobou se však mechanické vlastnosti dále snižují. Hniloba mění zároveň zbarvení a vzhled dřeva. Využití dřeva na chemické zpracování je dané stádiem hniloby a druhem látky, kterou houba rozkládá. Výhřevnost dřeva postiženého hnilobou se podstatně nemění.


Z praktického hlediska je důležitá preventivní ochrana. Jejím úkolem je zamezit zbytečnému mechanickému poškození stromů, kterým může vniknout nákaza do kmene. Vzniklé rány je třeba ošetřit vhodnými chemickými prostředky. Jiným opatřením je kácení napadených stromů.