Boční trhliny mrazové

 

angl. frost crack
něm. Frostriß
slov. mrazová trhlina


Jedná se o radiální trhliny probíhající od oblé plochy směrem ke dřeni, které mají značný rozsah v délce sortimentu. Mrazová trhlina vzniká za velmi nízkých teplot následkem většího obvodového napětí v kmeni. Ustanou-li mrazy, podélná roztrženina se uzavře a zaroste přes léto letokruhem. Zarostlá mrazová trhlina se zpravidla obnovuje, a to i při nízkých mrazech. Je-li zpevnění dostatečné a neopakují-li se mrazy, trhlina se nezvětšuje a úplně zaroste. Po opakovaném otevření přestane trhlina zarůstat a zůstane otevřená. Okrajová místa na povrchu kmene zduří a vytváří se mrazová kýla. Opakované otevírání mrazové trhliny umožňuje vstup hnilobě. Mrazová trhlina začíná nízko nad zemí, zpravidla 50 cm nad úrovňovým řezem stromu. Tato skutečnost neumožňuje zcela přesné hodnocení vady, zejména o zjištění příznaků hniloby. Trhlina může sahat až do výše několika metrů, někdy až ke koruně. Pronikat může až ke dřeni. Mohou se vyskytovat též tangenciální trhliny, které dřevo dále znehodnocují. Mrazové trhliny mohou vznikat ve všech dřevinách, zejména v tvrdých listnáčích. Vyskytují se zpravidla na starších osamocených stromech, například na výstavcích v středním a vysokém lese. Obdobně jako mrazové trhliny vznikají za vysokých, déle trvajících letních teplot, trhliny sluneční. Bývají jimi poškozeny především mladé smrkové porosty a buk. Kůra po obou stranách trhliny často odumírá, dřevo se obnažuje a stejně propadá hnilobným procesům. Rozsah škod bývá různý podle druhu dřeviny.


K mrazovým trhlinám se počítají i trhliny způsobené bleskem (angl. lighting shake, něm. Blitzriß). Jedná se o poškození kmene rostoucího stromu zásahem blesku. Účinek blesku na lesní stromy bývá rozdílný. Někdy vyštípne při sjezdu po vláknech pouze úzký pruh kůry, jindy sjede blesk stromem pod kůru, leckdy strom úplně zbaví kůry nebo ho zcela roztříští.


Jak mrazová trhlina, tak trhlina způsobená bleskem se měří buď délkou trhliny, která se vyjádří v cm nebo jako procentický podíl celkové délky kulatiny. Při výskytu dvou a více trhlin se jejich délky sčítají. Nebo se trhliny neměří a výskyt se jen zaznamenává. Možné je také vyjádřit rozsah poškození mrazovou trhlinou hloubkou a délkou (Klír 1981) (v délkových mírách nebo podílech rozměrů dříví) nebo nejmenší tloušťkou výseče (Klír 1981), do níž může být vepsána (v délkových mírách nebo podílech tloušťky čela).


Mrazová trhlina je podstatná vada. Porušuje celistvost dřeva, snižuje jeho mechanické vlastnosti, jakost, upotřebitelnost i výtěž, a to zejména s ohledem na možný výskyt hniloby.


Opatření na zamezení vady je málo. Proti blesku prakticky žádné není. Mrazové trhliny se vyskytují převážně v listnatých dřevinách stojících o samotě, více v rovinách a na mokrých půdách. Ke vzniku mrazových trhlin pravděpodobně přispívá též studený vítr. Doporučuje se proto krýt cenné listnáče skupinou jiných stromů. Mokré půdy je třeba odvodnit a vliv větru omezit porostním pláštěm. Vzniklé rány jsou vítaným prostředím pro usídlení dřevokazných hub. Proto je nutno cenné dřeviny postižené mrazovými trhlinami vymýtit a vhodně zpracovat dříve, než jsou houbami znehodnoceny. Škody bleskem nezbývá než považovat za přirozené zásahy přírody. U slunečních trhlin, tam kde je velké nebezpečí hnilob, jedince v probírkách odstraňujeme. Mrazová trhlina se zcela nebo z části odstraní vhodným pořezem tak, aby vada byla situována pouze v jednom kuse.